Mattoni Liberec Nature Run 2020 - Marie Zelená

Run Czech – Mattoni Liberec Nature Run 2020

 

V neděli 4. října se v Liberci již po třetí uskutečnil jeden ze závodů série RunCzech – Mattoni Liberec Nature Run. Přesně den před zavedením nouzového stavu v ČR. Jako jeden ze dvou se uskutečnil v původním plánovaném termínu (i když za 5 minut 12) narozdíl od ostatních závodů zrušených a přesunutých díky letošní nepříznivé pandemické situaci. Však se také pořadatelé museli poprat se složitou situací ohledně dodržování hygienických pravidel, rozestupů, uzpůsobení zázemí tak, aby se více než 2 tisíce běžců nikde výrazně nehromadilo. Startovali jsme tedy ve vlnách, s rouškami, neměli jsme převlékárny ani čerstvé ovoce na občerstvovačkách a kdekoliv to šlo, používali jsme dezinfekci rukou.

Letos se na start Liberec Nature Run stavím poprvé. Vedle takových jmen jako Zuzana Kocumová, Vít Pavlišta, Ondřej Fejfar nebo loňské vítězky Marcely Rambové. Stavím se také s velkým respektem. Ačkoliv trať znám téměř nazpaměť, protože ji mám za domem, přeci jen jsou na mě parametry 23 km a 600 m převýšení, řekněme krátké a rychlé. Nechci si ale nechat ujít skvělou atmosféru v našem krásném městě a s ohledem na blížící se karanténní oponu pro další sportovní události a činnosti si hodlám Nature Run především užít.

RunCzech v Liberci se vymyká běžným standardům tohoto běžeckého seriálu především tím, že trať je převážně terénní a pro mnohé silniční běžce i náročnější, než klasické městské závody.

Vybíhá se z historického náměstí, míjí se Vědecká knihovna, galerie i muzeum a okruhem lemujícím libereckou zoo se dostáváme do Jizerských lesů a žulového lomu. Je krásný slunečný den a na říjen možná až dokonce příliš teplo. Prakticky až k Bedřichovské přehradě Černá Nisa neustále nabíráme výškové metry. Vedoucí skupinka favoritů včetně první ženy Zuzky Kocumové si už v dáli určuje své nedostižné tempo a had běžců se roztahuje napříč CHKO. Snad i díky počasí se podél trati objevuje i mnoho turistů, a tak nás prakticky neustále někdo povzbuzuje a fandí. Pod Žulovým kopcem už ztrácím kontakt i s Marcelkou. V Jizerských lesích se dočkáváme příjemného chládku a po náročných 13 km nastává i čas slupnout hroznový cukr a vodu či ionťák nabízené na občerstvovacích stanicích.

 Ráda bych to od Maliníku zpátky dolů do Liberce více rozběhla, alespoň taková byla moje taktika, ale tentokrát se nohy rozhodly stávkovat a letecký den se v mých oblíbených lesních trailech nekoná. Plachtím kolem Liberecké výšiny zase k Zoo, kde se mísíme i s běžci poloviční trati na 13 km. Odsud se už hlemýždím tempem sunu směrem k náměstí. Možná mi to tempo jen tak připadá, ale každou chvíli očekávám turbo v podobě Marcely, Káti a dalších žen. Při posledním ohlédnutí už u radnice se ke mně žádná z nich neblíží. Obkroužím centrum a nejvíc nepříjemným kopečkem dne po kočičích hlavách klopýtám do cíle jako druhá žen. Uf! Tak tohle bylo o fous ???? Gratulace nejrychlejším. První ženě Zuzaně Kocumové i třetí Marcele Rambové. Také klobouk dolů před neskutečnými výkony mužů, Vítka Pavlišty, Karla Splítka a Ondry Fejfara. Rychlé a co nejméně kontaktní vyhlášení a můžeme spokojeně domů - vplout do nouzového stavu ☹ doufejme jen, že ne na moc dlouho.

Závěrem si zaslouží velké dík a respekt právě pořadatelský tým RunCzech, který bojuje a nevzdává se. Tak, jak to praví sporťáci umí. A my běžci jim jsme neskutečně vděční. Díky v neposlední řadě taky za podporu a možnost reprezentovat skvělý tým Runature.cz!

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení